|
|
Erika Mann: The political cabaret in the context of the then cabaret stages in Germany
Freundorfer, Jonas ; Markvartová, Eva (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem a dílem Eriky Mannové a jejím politickým kabaretem Die Pfeffermühle v kontextu tehdejší německé kabaretní scény. Cílem práce je představit život Eriky Mannové a čtyřletou existenci jejího kabaretu ve své době a zároveň reflektovat jejich odkaz v době dnešní. Rozkvět tehdejší německé kabaretní scény je představen na příkladech nejvýznamnějších kabaretů (jako byly Die Katakombe, Kabarett der Komiker nebo Schall und Rauch). Ty výrazně ovlivnily podobu kabaretu Eriky Mannové, který v letech 1933 až 1937 působil jako umělecká opozice proti politice národního socialismu. Část práce tvoří rovněž interpretace vybraných textů kabaretu Die Pfeffermühle, které poskytují autentický pohled na politickou a společenskou situaci té doby a díky svým tématům (jako je tolerance, spravedlnost nebo rovnost) jsou stále aktuální. Jak Erika Mannová, tak forma politického kabaretu mají společnosti co nabídnout i dnes. Tuto skutečnost dokládá i představení Erika Mann? česko-německého kabaretu Das Thema, uvedené v roce 2021. Představení je v práci podrobně rozebráno na základě rozhovoru s jedním z jeho představitelů. Výsledkem této analýzy je komplexní obraz o Erice Mannové, který díky jejímu osobnímu charismatu a nadčasovosti její kabaretní činnosti může přispívat k lepšímu porozumění...
|
|
|
Districts and places of Paris in the course of history: Montmartre
Kubínová, Eva ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Anotační list Název bakalářské práce: Pařížské čtvrti a místa v průběhu staletí: Montmartre Klíčová slova: ulice, náměstí, dějiny, kabaret, bohém, film, zajímavost Abstrakt: Tématem bakalářské práce je pařížská čtvrť Montmartre. Jedná se o čtvrť v mnoha ohledech zcela výjimečnou a naprosto odlišnou od ostatních pařížských čtvrtí, která je díky svým typickým rysům známá po celém světě. Hlavním úkolem práce je proto snaha objasnit, v čem spočívá její specifičnost, z jakého důvodu zaujímá výsadní postavení v rámci Paříže a jakým způsobem přispěla k celkovému rozvoji francouzské kultury. Práce je pojata jako určitý historicko-kulturní pohled na tuto čtvrť a usiluje o vystižení jejích nejvýznamnějších charakteristik, jimiž se výrazně zapsala do povědomí ať už samotných Francouzů, nebo příslušníků jiných národů celého světa. K tomuto faktu přispěly značnou měrou nejen její výrazné architektonické památky, ale zejména vznik kabaretů a koncertních kaváren a rovněž ji ve svých dílech proslavilo mnoho slavných osobností z řad umělců.
|
|
|
Kabaret Červená sedma ve světle materiálů archivu Českého rozhlasu
Vítková, Eva ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje stav, v jakém se v současnosti nachází archiv kabaretu Červená sedma, který je dnes z velké části uložen v prostorách archivu Českého rozhlasu v Praze. Porovnává údaje z původního katalogu, který byl veden samotnými členy kabaretu, se skutečným dnešním stavem. Uvádí pak jednotlivé odchylky a nesrovnalosti, jež byly během revize odhaleny. Dále se zaměřuje na Červenou sedmu jako součást vysílání Českého, resp. Československého rozhlasu, a podchycuje pořady, ve kterých se tento spolek vyskytl buď přímo prostřednictvím jeho členů, nebo zprostředkovaně skrze herce z dalších generací či jen ve vzpomínkových pořadech jemu věnovaných.
|
|
|
Pražské kabarety po roce 1900
Starcová, Helena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Diplomová práce s názvem Pražské kabarety po roce 1900 se zabývá především obdobím tzv. zlatého věku kabaretu mezi lety 1916-1923. Těžištěm textu je historiografický přehled kabaretu a divadel malých forem a porovnání se současnou scénou. Klíčová slova Kabaret, Zlatý věk kabaretu, 20. století, současné divadlo, Červená sedma.
|
|
|
Od kabaretů po koncertní scény (přelom 19. a 20. století)
Kotalová, Anna ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
V této práci jsme se zabývali historií pěti kabaretů nacházejících se v pařížské čtvrti Montmartre - Chat Noir, Lapin Agile, Moulin Rouge, Folies-Bergère, Bobino a Olympia. Prvotní plán byl seřadit kabarety chronologicky a sledovat jejich vývojové změny - Folies- Bergère (1869) - Bobino (1873) - Chat Noir (1881) - Moulin Rouge (1889) - Olympia (1893) - Lapin Agile (1903). Při bližším zkoumání vývoje kabaretů jsme ale zjistili, že lepší bude seřadit kabarety podle několika jiných kritérií - zda je kabaret stále v provozu, zda si zachoval původní kabaretní atmosféru nebo se změnil v koncertní sál a zda přinesl francouzské kultuře něco nového. První francouzské kabarety se vyznačovaly rodinnou atmosférou, kde se lidé setkávali, diskutovali, jedli a pili. Postupem času se ale kabaret stal místem pro bohaté měšťáky a turisty, až se postupně změnily v módní, Anglií inspirované koncertní sály (music-hally). Přátelská a rodinná atmosféra, která vládla u prvních kabaretů, zmizela. Stále zde však byla možnost se najíst, napít či pobavit s přáteli a na programu byl šanson, který v těchto podnicích má hlavní funkci dodnes. Ve čtvrti Montamrtre, kde se nacházelo 5 kabaretů, které jsme v této práci zkoumali, je dnes skoro vše jinak. Kabaret Chat Noir je už dávno uzavřený. Olympie a Bobino se staly velmi...
|
|
| |
|
|
Šanson jako komplexní mluvní akt a jeho přeložitelnost
Stehlíková, Aneta ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Suková Vychopňová, Kateřina (oponent)
Název diplomové práce: Šanson jako komplexní mluvní akt a jeho přeložitelnost Klíčová slova: šanson, překlad, písňový text, šansoniér, interpretace, herectví, neverbální komunikace, Aznavour, Bécaud, Piaf, Hegerová, Gott, Čeřovská, kabaret Abstrakt: Diplomová práce si klade za úkol popsat možnosti a limity přeložitelnosti šansonu po stránce textu a dramatického ztvárnění interpretem. Jejím hlavním přínosem je zmapování vztahu přejatých šansonů k jejich francouzským originálům. Řešení práce se zakládá jednak na rešerši v oblasti uměleckého překladu a herectví, jednak na analýze textu a dramatického ztvárnění tří vybraných francouzských šansonů a jim odpovídajících českých verzí. První část práce definuje šanson a objasňuje jeho historický vývoj na českém území. V druhé části je představena teorie uměleckého překladu a překladu písní aplikovaná na oblast překladu šansonu. Ve třetí části je pojednáno o možnostech dramatického ztvárnění šansonu na základě teorie herectví. Poslední část přináší dvojí analýzu v podobě rozboru textu a dramatického ztvárnění dvojic šansonů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Proměna televizní estrády v českých zemích
Oulová, Soňa ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Proměna televizní estrády v českých zemích" pojednává o historickém vývoji estrádních pořadů a nabízí vhled do problematiky televizní zábavy jako takové, kterou zařazuje do kontextu dobové společenské situace. Pro utvoření komplexnějšího obrazu o tomto žánru se zabývá rovněž otázkami rozhlasových estrádních pořadů a zájezdových estrád jako formy lidové zábavy. Součástí práce je dále část o historii českých kabaretů, z jejichž tvorby pak televize mnohé čerpala. Analýze jsou podrobeny dobové pořady Televarieté a Možná přijde i Kouzelník. Práce se snaží postihnout spektrum estrádních pořadů, které se na českých televizních obrazovkách objevilo a také nastínit, do jaké podoby se tato produkce transformovala.
|
host ::
RSS.